Opravdové přátele rozdělí jenom smrt, nikoliv osud.

VII. kapitola

6. ledna 2013 v 11:09 | Seryn |  ○ Dvojčata
Protože mi Šílenej udělal včera šílenou radost s Dimkou, rozhodla jsem se sem hodit další kapitolu. Chyby pěkně ignorujte, není mi dvakrát do zpěvu, takže sem to nekontrolovala.
Seryn

P.S. Jop, to je pro tebe Šílenej. Mrkající




"Nico, co ti je?" zeptala se mě pár dní po návštěvě Brumbála Ria. Sakra.

"Nic. Vše je ok."

"Monico Bellová!"

"Neříkej mi Monico!"

"Tak mi řekni, co se děje."

"Nic se neděje."

"Nico, poznám, když se něco u tebe děje."

"Vážně se nic neděje."

"Fajn. Když mi to nechceš říct, tak neříkej," otočila se a uraženě odešla. Kruci, to mi tak ještě chybělo. Uražená Ria.



"Ale, ale... Kohopak to tu máme? Monica Bellová," uslyšela jsem za sebou, když jsem šla do knihovny. A to jsem si myslela, že horší to být nemůže.

"Chloe Fournierová," ušklíbla jsem se a otočila se čelem ke své nejlepší kamarádce. Řečeno hodně ironicky.

"Ráda tě vidím."

"Kéž bych mohla říct to samé."

"Vůbec jsi se za ten rok nezměnila."

"Předpokládám, že ty taky ne."

"Proč myslíš?"

"Mrcha jsi byla ve Francii, mrcha budeš i v Anglii."

"Zrovna ty bys o tom měla něco vědět."

"No já nejsem ta, kdo tu přebírá kluky svým kamarádkám."

"Jo to myslíš asi mě že?" zasmála se Chloe. Já se rádoby usmála. Nás někdo vidět, tak si myslí, že jsme kámošky. Jednou stačilo.

"Velmi ráda bych tady s tebou kecala o životě, ale bohužel musím jít."

"To je mi velmi líto. Tak třeba příště."

"To určitě," zajásala jsem a se zkaženou náladou šla co nejdál od Fournierové.



Zalezla jsem v knihovně do toho nejtmavšího rohu, kam nikdo nechodí, s nadějí, že si budu v klidu a hlavně sama číst. Nebo spíš jenom předstírat, že čtu. Bohužel mi nebylo dopřáno.

"Nazdar Bellová," přišel za mnou můj nejoblíbenější zmijozel.

"No nazdar."

"Ty máš dneska teda náladu."

"To víš. Dneska mluvím jen se samýma idiotama."

"Tak to by se ti ten den měl teďka zlepšit," zazubil se blonďák.

"Odcházíš?" zeptala jsem se nadějně.

"Teprve jsem přišel, tak proč bych odcházel?"

"Třeba sis vzpomněl, že máš něco jiného na práci než tady kazit spolužačce den a náladu."

"Aha," zarazil se Malfoy. "Tak já teda půjdu pryč, když ti až tak moc vadím," zvedl se a chtěl jít opravdu pryč. Kdyby se někdy nechoval tak nafoukaně, tak by se s ním dalo i normálně bavit.

"Promiň."

"Cože?" starý Draco Malfoy se vrátil.

"Omlouvám se. A jestli budeš mít nějakou jízlivou poznámku, tak si mě nepřej."

"Můžu si teda sednout zpátky?"

"Sedej."

"Co čteš?"

"Víš, že ani nevím?"

"Takže je to vlastně takové maskovací zařízení jo?"

"Jo něco na ten způsob."



Kdybych o prázdninách řekla před Harrym a spol., že si ve škole docela dobře pokecám s Dracem Malfoyem, tak by mi volali okamžitě nějaké ty ošetřovatele z nemocnice z oddělení pro duševně choré. Já bych si je nejspíš zavolala sama. Ale uvidíme, jak to bude vypadat následujících pár dní. Nerada bych se stala obětí nějaké pošahané sázky nebo něčeho podobného.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 10. ledna 2013 v 22:53 | Reagovat

výtlem!!! jednou stačilo prej! :D
sorry, že to tak dlouho trvalo, co blog zase "inovoval" a neukazuje mi to co kdo ze sb přidal, tak nemám čas všechno každej den obíhat a kontrolovat...
btw, asi ti udělám ještě větší radost, už dobrej tejden máme va maraton psaní, takže se možná další kapitoly dočkáš už brzo... na mý poměry :D

2 Šílenej Šílenej | Web | 11. ledna 2013 v 23:15 | Reagovat

doprkýnka! taková změna laye přes noc!

3 Janka Janka | 15. dubna 2013 v 20:36 | Reagovat

bude další kapitola? doufám že brzo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama