Opravdové přátele rozdělí jenom smrt, nikoliv osud.

7.Kapitola

13. července 2012 v 14:10 | Seryn |  ○ Samantha - sestra Jamese
...



"Oh.. Omlouvám se. Nějak jsem nedávala pozor," omluvila jsem se, když jsem se trochu vzpamatovala.
"Není divu," promluvil.
"Proč?"
"Jelikož si rozhádaná s bratrem a jsou Vánoce, kdy bys byla normálně teď s ním a užívala si svátky, tak jsi z toho trochu rozhozená."
"Kdyby jenom trochu. Takto jsem se s nikým v životě nepohádala. Máš dobrý odhad."
"O kolik jsi starší než tvůj bratr?"
"O deset minut."
"Vy jste dvojčata?"
"Cos myslel? Chodíme spolu do jedné třídy, tak že jeden propadl? Ani nevím jestli to tu je v Bradavicích možné."
"No tak trochu mi to nedávalo smysl. Myslel jsem totiž, že jsi starší."
"Kéž by. To už bych tu dávno nebyla."
"To je pravda. Ale nevíš, jestli bys s Jamesem nebyla rozhádaná jestě víc. Navíc bychom se tu nepotkali my dva."
"Když už jsme u toho potkávání, tak nějak ještě nevím, jak se jmenuješ. Nebylo by od věci se představit."
"Úplně jsem zapomněl na slušné vychování. Jsem Alex Morgan."
"Samantha Potterová."
"Jo já vím."
"Jak?"
"Mám své zdroje," pousmál se. Tím se mu zvýraznila jizva na levé tváři.
"Co se ti stalo?" zaměřila jsem oči na jizvu.
"Dlouhá historie. Někdy ti ji řeknu. Pokud se budeme bavit."
"Proč bychom se nebavili?"
"Jsem ze Zmijozelu."
"Zastala jsem se Snapea, kterého nemám ráda. A jak jsem řekla, je mi to jedno, ze které koleje kdo je. I ve Zmijozelu můžou být dobří lidé, tak jako v Nebelvíru můžou být ti špatní."
"Co jsem si všiml, tak většina nemá takový názor jak ty."
"Spíš nikdo. Krom pár učitelů."
"Kteří to ovšem nedávají najevo."
"Na to že jsi tu jenom pár dní, tak nějak moc už máš prozkoumané okolí kolem sebe."
"Jsem zvyklý," pokrčil rameny Alex. "Teď tě ale budu muset opustit. Mám ještě nějaké další zařizování. Doufám, že se ještě uvidíme."
"Určitě, když spolu chodíme do školy."
"To bylo myšleno jinak."
"Vím jak jsi to myslel," usmála se na něj. Úsměv mi oplatil a odešel. Opřela jsem se o okno a přemýšlela nad tím, co se vlastně stalo.

"Co jsem to slyšela za zvěsti, že tu jistá nebelvířanka byla viděná s jedním nejmenovaným novým studentem?" vypálila na mě Jo, když jsem došla do pokoje.
"Co?" dělala jsem, že nechápu.
"Prosím tě. Viděla vás naše Lizzie." Tak pokud nás viděla ona, tak to bude vědět škola tak do půl hodiny. A jelikož jsem tam nějakou dobu proseděla, asi tak skoro celý den, tak už vím proč se na mě dívalo těch pár lidí, co tu zůstalo, tak divně.
"Tak nějak jsme na sebe narazili. Doslova."
"A?"
"Co a?"
"Podrobnosti!"
"Jmenuje se Alex Morgan, Zmijozel, vysoký, tmavovlasý, tmavě modré oči a má až nechutně dobrý odhad."
"Co? Nechápu."
"Byla jsem trochu rozhozená z Jamese. A on to poznal, což bych očekávala jedině od tebe a nebo od Jill."
"Takže velice všímavý jo?"
"Až moc."
"A kdy se zase uvidíte?"
"Až na sebe zase narazíme."
"Nebo ještě líp, vrazíte," začala se smát Jo. Já jsem vzala polštář a hodila ho po ní. Jo na nic nečekala a oplatila mi to. Touto polštářovou bitvou jsem se aspoň roztýlila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 13. července 2012 v 18:37 | Reagovat

hmmm, to už je dlouho, co se tady tahle povidka objevila, ale náhodou úspěch, ješt si matně pamatuju o čem  by to tam mohlo bejt... a kdyby ne, tak je tady přece někde info ne? :D
btw, super, že seš s psanim zpátky 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama