Opravdové přátele rozdělí jenom smrt, nikoliv osud.

14. Kapitolka

28. března 2010 v 9:25 | Seryn |  ○ Thopmsonovic holka
Sem tu s novou kapitolou.. Mett ještě není ale už se píše.. Mám to napsané v hlavě tak to enom musím přepsat a nějak se mi moc nechce.. O:-)
TAkže komentujte.. Ne že tu budou dva komenty jak u předchozí kapitoly! První koment vybírá...
Seryn



Vytrhla jsem jí z ruky ten růžový papír, naštvaně vzala svoji tašku a šla za Hermionou. Aby se mi trochu ulevilo, třískla jsem s dveřmi, jak nejvíc to šlo.

"Eh... Hermiono? My nejdeme do Brumbálovy pracovny?" zeptala jsem se zmateně, protože jsme byly ve slepé chodbě.
"Jdeme," odpověděla mi.
"Aha." Byla jsem zmatená ještě víc, když se na konci zastavila a začala vyjmenovávat všechny sladkosti.
"... bertíkovy fazolky tisíckrát jinak, čokoládové žabky, citronová zmrzlina..."
"Snažíš se vyjmenovat všechny sladkosti? Zkus karamelky, ty... Co to je?" zeptala jsem se, když se ta socha začala otáčet a z pod ní vyjížděly schody nahoru.
"Di nahoru. Tam má Brumbál pracovnu. Já na tebe počkám tady," oznámila mi. Já jsem tedy nastoupila na schody, které mě vyvezly až nahoru. Zaklepala jsem na dveře a čekala až mě někdo vyzve, abych šla dovnitř.
"Dále," uslyšela jsem Brumbálův hlas a vstoupila jsem dovnitř.
"Nemáte být na vyučování, slečno Thopmsonová?" zeptal se pobaveně.
"No. Měla bych být, ale profesorka Umbridgeová mě poslala za vámi. Mám vám dát toto," podala jsem mu ten odporně růžový lístek. Brumbál si ho přečetl a podíval se na mě.
"Posaďte se slečno Thopmsonová."
"Díky."
"Byla jste na profesorku Umbridgeovou drzá?"
"Možná trochu. Ale já za to opravdu nemůžu. Když se rozčílím, tak ze mě padají slova, ani nevím jak," obhajovala jsem se.
"Křičela jste na ni?"
"Ano, protože do školy chodím kvůli tomu, abych se naučila kouzlit. A když si to ani jednou nevyzkouším, což hodlá profesorka praktikovat, když máme mít zrovna zkoušky NKÚ, tak na co se vůbec chodím. Teda ne, že by ostatní hodiny byly nudné, ale od obrany jsem očekávala, že tam třeba budem zkoušet souboje, obvzlášť v této době."
"Ano, tato doba je zlá, ale někteří lidé, jako je například profesorka Ubridgeová, o tom nechtějí nic slyšet. A na její žádost budu muset napsat vaší matce," řekl mi ředitel.
"Co už. Mamka aspoň bude vědět, že žiju. A to sem jí dneska chtěla napsat já. Můžete jí prosím napsat, že ji pozdravuju, když už jí budete psat? Ať k ní neletí dvě sovy najednou," udělala jsem psí oči.
"Jistě. Ale bohužel pro vás slečno, dostanete do konce týdne školní trest. Jelikož profesorka Umbridgeová už tento týden nemá na vás čas, poprosila mě, jestli bych vám něco nevymyslel."
"Nemůžu třeba udělat zásobu lektrarů na ošetřovnu? S mým štěstím je vypiju stejně já."
"No, když se vám chce. Myslím že madame Pomfreyová bude ráda, když jí někdo pomůže na ošetřovně," řekl mi Brumbál s jiskřičkami v očích.
"Kdy mi začíná trest?"
"Dnes v sedm hodin na ošetřovně. Vařit lektvary budete v nedaleké učebně."
"Jistě. Tak nashledanou pane profesore. Třeba vás dojdu ještě navštívit," rozloučila jsem se s úsměvem.
"Nashledanou, slečno Thopmsonová."

Když jsem vyšla na chodbu z Brumbálovy pracovny, Hermiona seděla v tureckém sedu u zdi a rukou si podpírala hlavu.


"Hermiono, sedí se ti dobře?" řekla jsem se smíchem. Herm okamžitě vstala a začala vyzvídat.
"Tak co?"
"Jenom píše mamce a do konce týdne mám trest. Naštěstí jsem si ho vymyslela sama. Budu dělat zásobu lektvarů na ošetřovnu," oznámila jsem s úsměvem.
"Měli bychom se vrátit na hodinu," řekla Herm.
"To ani náhodou. Dneska tu ropuchu už nechcu ani vidět," zamítla jsem návrh. Ona mě chce snad zabit nebo co. "Jdeme do společenky."
"Ale..."
"Jdem. Nechceš mě mít na svědomí, že ne?"
"Ne, ale..."
"Tak jdem."
"Fajn."
Do společenské místnosti jsme došli během deseti minut. Bylo před půl třetí.

"Co ty tu tak brzo? Neříkalas o čtvrt na čtyři?" zeptal se mě Fred, který se i s Georgem objevil vedle mě.
"Ale... Šla jsem se projít s Hermionou a narazili jsme na Brumbálovu pracovnu, tak sem si šla pokecat. Do háje, já jsem zapomněla na Moudrý klóbrc. To je jedno."
"He?" nechápali oba dva.
"Měla jsem obranu proti černé magii. Ropucha měla nějaké kecy o tom, že budem probírat akorát teorii, pak se pohádala s Potterem na téma lord Voldemort vstal z mrtvých a nakonec se mnou, kvůli používání obraných kouzel. Tak mě poslala za ředitelem. Ten napsal mamce a dal mi týdenní trest, který jsem si vymyslela sama. Konec," řekla jsem jim, co se událo, co nejvíc zkráceně. Ti dva se jen začali smát.
"Že my vždycky, když se Cath s někým hádá, u toho chybíme."
"Příště jí řeknu, že se pohádáme, až budete u toho vy."
"Super. Ještě pořád chceš jít do knihovny?"
"Ne, dneska se na to už můžu vykašlat. Ropucha mi zkazila náladu. Nepůjdem ven?" zeptala jsem se zoufale."Prosím."
"Dobře. Jdeme," souhlasil Fred.
"Jdeš taky Hermiono?" zeptal se George.
"Ne. Musím napsat našim. Mějte se," řekla a zmizela v dívčích ložnicích.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 28. března 2010 v 11:31 | Reagovat

tak to je hustý :D a mě za hádku s učitelem dali napomenutí třídního učitele, to je v pytli toto :D ale aspoň o tom naši nevěděli, táta by se totiž válem smíchy po zemi...

no nic, líbilo a příště chci Metta! tak a snad tě to donutí ho konečně napsat 8-)

2 Bičik Bičik | Web | 29. března 2010 v 9:18 | Reagovat

to jak se každej k Brumbálovi vždycky dostane jako nic mě dostává, co kdyby se najednou rozhod, že změní heslo na Voldemort? to by si tam zašel pokecat jen potty :D ale jinak dost good kapitola, cath je borka! :D

3 Petra Petra | Web | 29. března 2010 v 11:53 | Reagovat

Ahojky :)
U mě je další díl povídky ,,Čas náhod", tak pokud budeš mít zájem, budu moc ráda, když si ho přečteš :)

4 Alice Cullen-Hale,SB Alice Cullen-Hale,SB | Web | 3. dubna 2010 v 16:07 | Reagovat

:-) Skvělé:-) Těším se na další kapitlu k Na každého  jednou dojde:D

5 Faillë, Draco Faillë, Draco | Web | 23. října 2010 v 14:18 | Reagovat

perfektní...tyhle stěry ropuchy zbožňujem :D  :D  :D  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama