Opravdové přátele rozdělí jenom smrt, nikoliv osud.

6. Kapitolka

30. října 2009 v 20:16 | Seryn |  ○ Thopmsonovic holka

New kapitolka... Omlouvám se že je tak pozdě, ale ve škole sem začala psat a když jsem měla už kus napsaný, tak jsem si řekla, že to hodím do počítače. Pak jsem narazila na rozepsanou šestou kapitolku, tak jsem si řekla že něco napíšu a pak se mi to neuložila, takže jsem ji teď dopisovala po paměti... není dobrá jak ta smazaná ale lepší něco než nic... Jinak první koment vybírá další kapitolku... Tak se dejte do čtení, echte nějaké komenty a nevšímejte si chyb, páč je mi blbě z palačinek, které jsme s Shig dneska dělali... sice byly dobré, ale stejnak je mi blbě....no konec mých kydů... vy se dejte do čtení a já se du dívat na Mr. & Mrs. Smith...

Seryn



Ráno jsem se vzbudila kolem osmé. Ginn v pokoji nebyla... A nikdo mě nebudil? To je divné... Spáchala jsem ranní hygienu a sešla do kuchyně. Byl tu všude podezdřelý klid. V kuchyni jsem narazila na mamku.

"Kde jsou všichni?"
"Tonksová spí, Arthur je v práci, Harry je na disciplináním řízení, Molly šla nakoupit, Sirius je u Klofana, Hermiona pomáhá Ronovi s úkoly, Remus je pryč kvůli Řádu a Ginn je nejspíš u dvojčat."
"Díky za informace," řekla jsem, vzala si s sebou talíř s toasty a šla k dvojčatům do pokoje. Ani jsem se neobtěžovala s klepáním a normálně tam vrazila. K mému velkému překvapení Fred a George ještě spali. Položila jsem talíř na stůl a přemýšlela jsem, jak je vzbudím bez hůlky, když nemůžu přes prázdniny kouzlit.

"Frede, Georgi, vstávat."

Nic. Chtěla jsem přejít k trošek drastičtějšímu buzení, ale v tom mě upoutala Fredova hůlka. Zapřemýšlela jsem. Když použiju kouzlo a Fredovu hůlku, tak se to vlastně nezjistí, protože je už plnoletý. Ale co když to zjistí? Každopádně vyhrálo to lepší pro mě a pokojem se jenom ozvalo....

"Aguamenti! Aguamenti!"
"AAA! Který idiot?" zařvali dvojčata zároveň, zatímco já se válela v záchvatu smíchu po zemi. Fred s Georgem se rychle otřepali a vstali z postele, aby viděli, kdo jim zařídil tak přijemný budíček o prázdninách. Já jsem se pomalu zvedala, kdyby na mě chystali něco nekalého, což ti dva určitě přichystají.
"Cath. No jo. Kdo jiný by byl tak hodný a tak jemně nás vzbudil..." řekl Fred, zatímco já se přestala smát. Sice jsem se ještě pochechtávala, ale to neva.
"Třeba já..." oznámila mu Ginn, když otevírala dveře. Naneštěstí pro mě jsem byla přímo za nimi, takže mě jenom trošek sejmula a já jsem padala seznámit se s matičkou zemí. Ale George mě pohotově chytil. Ten má nějaké bleskové reflexy. Jako ti upíři ze Stmívání. Ale nemá takové svaly jako Mett...
"Si v pohodě?" zeptala se vystrašeně Ginn.
"Jo, asi jo. Ale vyřídím si to s tebou pozdiš. Momentálně nemám bohužel čas."
"Jasné. Kdo to tu před chvílou tak vřískal?"
"To je ten důvod proč teď nemám čas. Georgi, pustíš mě prosím?"
"Ses zbláznila nebo co? V žádném případě."
"Ani kdybych vám něco donesla? Třeba snídani?"
"Ne ani v tako- počkej, říkalas snídani?" zeptal se překvapeně Geoge a pustil mě. Se divím, že na to skočil.
"Jo celá žhavá ti poletím pro snídani," řekla jsem ironicky.
"Vážně mi pro ni půjdeš? To budeš moc hodná."
"Nakašlat. Nepolezu jak nějaký magor důle a zase nahoru jenom proto, aby ses ty mohl najest. Já už sem tam byla a snídani sem si vzala s sebou. Původně měla byt aj pro vás a když jste tak spali, tak se nedalo odolat vás vzbudit. Ale jelikož ste mě chtěli zabit, tak si zajděte sami. Ginn, dem ne?" otočila jsem se a chtěla vyjít z pokoje.
"Wingardium leviosa," ozvalo se za mnou a moje snídaně mi vyletěla z ruky přímo k dvojčatům.
"Hej! To není fér," stěžovala jsem si.
"Život většinou není fér."
"Jo to už jsem taky zjistila. Nevím, co sem udělala špatného, že sem potkala vás dva."
"Cath?" zavolala mamka.
"Yes?"
"Pojď dolů a zavolej ostatní."
"Máte jít dolů."
"My víme."
"Já enom kdyby ste byli hluší," řekla jsem s úsměvem a rychle šla pro Hermionu a Rona.
"Máte jít dolů," oznámila jsem jim, když jsem po vyzvání nakoukla dovnitř. Hermiona chodila sem a tam po místnosti a Ron jenom seděl a hleděl do blba. Tak jsem zase vycouvala a valila do kuchyně. Otevřela jsem dveře a nechtěně s nima třískla. V tu ránu se ozvala moje "drahá" baběnka. Naštvala jsem se, protože mně z ní šla už hlava kolem, a zarazila jsem ostatní, kteří ji chtěli jít zatáhnout závěsy.

"VY ZRŮDY ODPORNÉ.... ŠMEJDI, ZRÁDCI VLASTNÍ KRVE..."
"Ehm, ehm," odkašlala jsem si důležitě a čekala, kdy mi ta babka začne věnovat pozornost. Bylo to prakticky hned.
"Ahoj babi," řekla jsem rádoby zdvořile.
"Kdo si a jakým právem se mi opovažuješ říkat BABI!"
"Jsem Catherine Letty Thopmsonová, tvoje vnučka," oznámila jsem jí a v duchu jsem dodala 'bohužel'. Omladina se za mnou začala pochechtávat.
"Dcera Therese?"
"Jistě koho jiného?" zeptala jsem se jakoby zmateně.
"No... napadl mě ještě ten krvezrádce..."
"Myslíš strýčka Reguluse? Který už několik let na entou čichá kytičky ze spoda?"
"Jak to mluvíš?"
"Tak jak si taková stará rašple jako ty zaslouží."
"Co si to ke mně dovoluješ?"
"Já? Vůbec nic. Jenom se tě snažím upozornit, že když ještě jednou zaječíš, tak vezmu nějaký samopal nebo něco a rozstřílím tě na kousky. Je ti to jasné?" zeptala jsem se. Odpověď jsem dostala v podobě zataženého závěsu a výbuchu smíchu. Otočila jsem se zpět a na všechny se usmála.
"Takhle se jedná s tvojí 'milovanou babičkou'?" zeptal se mě Fred.
"No jasně. Zvlášť když je tak otravná jako tahle..." ukázala jsem na závěs.
"Frede, myslím, že pobyt v naší přítomnosti se začíná projevovat," řekl George uznale a Fred jenom zakýval hlavou.
"Myslím, že bysme měli jít do kuchyně," ozvala se Ginn. Vešli jsme znovu do kuchyně a všichni se usmívali. Asi slyšeli náš rozhovor. No co už.
"Charlie, co ty tady?" vykřikla najednou Ginn a uháněla k zrzkovi, sedícímu u stolu. Už se mi to přestává líbit. Je tu až moc přezrzkováno. Mezitím se stačili všichni školáci pozdravit s neznámým. No nejspíš to bude Ginniin starší brácha, pokud si dobře pamatuju, tak tam bylo jeho jméno.
"Cath, pojď sem," řekla Ginn. Vydala jsem se tedy za nimi.
"Cath, tohle je Charlie, můj brácha. Charlie, tohle Cath, moje kámoška, která se sem přistěhovala z Ameriky," seznamila nás.
"Ahoj," řekl Charlie a natáhl ruku.
"Čau," odpověděla jsem mu a stiskla mu ruku.
"Co ty tu vlastně?" zeptal se George.
"No, řád volá. A navíc mám teď zaslouženou dovolenou od draků."
"Pracuješ s draky? zeptala jsem se překvapeně. Za chvíli mi připadalo, že se známe už hodně dlouho. Vykládali jsme si celé hodiny, dokud nás nepřerušil Harouš s tím, že ho sprostili všech obvinění. Všem se oddechlo jenom Ginn s dvojčaty dělala skopičiny.
"VYHRÁL TO, VYHRÁL TO, VYHRÁL TO..."
"UŽ DOST!" zakřičela na ně paní Weasleyová, zatímco já a Charlie jsme se smáli jak pominutí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shig Shig | E-mail | 30. října 2009 v 20:22 | Reagovat

to proto že byly ty palačinky z papíru:P Letty: I like this:D

2 Seryn Seryn | 30. října 2009 v 22:27 | Reagovat

[1]: tys tam určitě něco přidala když sem se nedívala :-P

3 Šílenej Šílenej | Web | 31. října 2009 v 9:48 | Reagovat

dost dobrá narážka na Mettíka:-D
líbilo, tak šupem další!

4 Alice Cullen-Hale,SB Alice Cullen-Hale,SB | Web | 1. listopadu 2009 v 14:13 | Reagovat

Moc povedená kapča...Fred a George měl good budíček

5 Bičik Bičik | Web | 2. listopadu 2009 v 9:28 | Reagovat

z tý narážky na metta a reggieho jsem nemohla, chceš mě zabít? jsem ve škole, tady nemůžu prskat smíchy :-D  :-D  :-D

6 Seryn Seryn | 2. listopadu 2009 v 14:34 | Reagovat

[5]: To je jednoduché... dělej že se dusíš.... :-D já sem to tak většinou dělávala dokud nám nezatrhli net...:D:D:D

7 Ilousek Ilousek | Web | 26. listopadu 2009 v 15:31 | Reagovat

Ahoj dostala jsem se do 3 kola SONBlog a tak prosím jestli by jsi pro mě hlásla... Jsem tam jak Ilousek tu- http://stelushiq-kiss.blog.cz/0911/3-kolo-sonb#komentare jinak moc díky x) xD

8 Faillë, Draco Faillë, Draco | Web | 23. října 2010 v 13:39 | Reagovat

jéžiši ty prupovídky s náma málem sekli...moc dobrý :D  :D  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama