Opravdové přátele rozdělí jenom smrt, nikoliv osud.

5. Kapitolka

18. července 2009 v 5:46 | Seryn |  ○ Thopmsonovic holka
Mám pro vás new kapitolku Cath. Docela se divím, že v tuto ranní hodinu nespím ale když sem byla hore celou noc a vydržela to do půl paté tak sem si řekla že to už stejně nemá cenu jít spat... tak sem napsala kaťoulinkou kapitolku...

Takže přeji vám přijemné čtení... ignorujte chyby a komentujte....:D
Seryn



Několikrát za den se rozezněl zvonek a to byl signál pro tu starou rašpli. Ještě jsem za ní nebyla. Asi bych to měla napravit a poučit ji, že když není vyzvánaaby mluvila, tak má držet klapačku.
Od různých návštěvníků jsme potají poslouchali, co mají za novinky. Ale získali jsme jen velmi málo informací, protože jsme slyšeli většinou to, co jsme slyšet nechtěli nebo co jsme už slyšeli.
Dneska tu byl několikrát zastavený jeden chlap. Mně by se teda nechtělo chodit pořád do jednoho baráku, abych řekla jenom pár vět a zase odešla. Ale když se jemu chce... Já ho přesvědčovat nebudu. Jinak byl celý v černé. Měl hákovitý nos, nažloutlou pleť a mastné vlasy. Myslím, že až se tu příště zastaví, tak mu dám můj šampon na vlasy.



"Frede, Georgi... Kdo to je ten chlap s mastnýma vlasama?"
"To je..."
"... Severus Snape..."
"... učitel lektvarů..."
"...v Bradavicích," informovali mě na přeskáčku.
"No to si děláte ze mě prdel?! Jako jestli si myslí, že mě takto bude učit, tak to se plete. Kdo se na něj má dívat? Já to jako nebudu..."

Taky jsem zahlédla jednu postarší paní. Vypadala mile, ale přísně. Bylo mi řečeno, že je to Minerva McGonagallová, učitělka přeměňování.


Ale čarodějka, která měla fialkové vlasy, mi byla velice sympatická. Před večeří mi ji Sirius představil.

"Cath, tohle je Nymphadora °PLESK° Tonksová, bystrozorka, která si nechává říkat přijmením."
"Těší mě, já jsem Cath."
"Ještě jednou mi řekneš Nymphadora, Siriusi, tak tě zabiju," pohrozila Tonksová Siriovi.
"Ty vlasy máš fialové od přírody?" zeptala jsem se.
"Ne jsem Metamorfomág," řekla Tonksová s pobavením.
"Meta- co?"
"Metamorfomág. To znamená, že můžeš měnit na sobě cokoliv, co se ti zamane. A je to vrozená schopnost," vysvětlila mi ochotně a změnila si svoje vlasy na blond a zase zpět.
"Večeře!" ozvala se paní Weasleyová. Trhla jsem sebou, protože jsem to nečekala. Přesunuli jsme se k Ginn.

"Ahoj Tonksová, jak je?"
"Fajn."
"Ukážeš mi prosím nějaké obličeje? Prosím, prosím," škemrala Ginn.
"Ginn, už si je viděla asi tisíckrát," řekla Tonksová na obranu. V tom se naproti mně objevili dvojčata.
"No tak, Tonksová..."
"... nenech se prosit," říkali zase na přeskáčku.
"Řekněte mi jediný důvod, proč bych to měla dělat."
"Cath je ještě neviděla," vykřikli najednou.
"A co za to?"
"Hm... Můžeš večer dojít k nám do pokoje na návštěvu," navrhla Ginn.
"Nebo k nám," řekli dvojčata.
"No to bych teda yhrála. Ta byste mě donutili k dalším obličejům. Žádné takové. To to radši udělám zadara," rezignovala Tonksová.

Během večeře dělala Tonksová tolik různých xichtů, že jsem se ani pořádně nenajedla. Ke konci jsem slyšela paní Weasleyovou.

"Važehlila jsem ti na zítřejší ráno nejlepší oblečení, Harry, a taky by sis měl dnes večer umýt vlasy. Dobrý první dojem někdy dokáže zázraky."

V kuchyni to ztichlo. Všichni se dívali na Harryho, který promluvil.

"Jak se tam dostanu?"
"Arthur tě vezme s sebou, až půjde do práce.
"Můžeš počkat u mě v kanceláři, dokud to řízení nezačne," řekl pan Weasley s povzbudivým úsměvem.
"Profesor Brumbál si nemyslí, že by byl dobrý nápad, aby s tebou Sirius chodil, a musím říct, že já..."
"... s ním plně souhlasím," procedil Sirius mezi zaťatými zuby.
"Kdy vám to Brumbál řekl?" optal se zasejc Potter. Začínám ho nesnášet. Člověk tu nemá ani chvilku klidu. Musí pořád poslouchat, aby mu něco neuniklo.
"Stavil se tu včera večer, když už jste spali," řekla mamka. Když už konečně držel tu svoji papulku, mohla jsem s čistým svědomím vstat a jít spat. Dneska se tu už nic řešit nebude. Teda aspoň doufám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | E-mail | Web | 18. července 2009 v 12:38 | Reagovat

chudák Sirius, koukám že seš další z těch co mu daj všechno sežrat.. výborně, jen tak dál! :-D super kapitola i když krátká a to s tím šamponem si rozmysli, beztak ho rituálně vymáchá v lektvaru

2 Seryn Seryn | 18. července 2009 v 13:07 | Reagovat

[1]: j to je dobrý nápad... nechat mu ylét na hlavu kotlík plný lektvaru:D:D:D

3 Bičik Bičik | Web | 18. července 2009 v 18:30 | Reagovat

super kritika snapea, ta je přesná, jinak dost dobrá kapitola, těšim se na další

4 Tess Tess | Web | 20. července 2009 v 18:37 | Reagovat

Pár překlepů, jinak kapitola celkem o ničem, no. Ta holka je nějaká divná, jako by si nějakej rozmazlenej fracek mohl vybírat, kdo ho bude učit nebo ne...zvláštní, hodně zvláštní.
Nějaký dvě slečny, myslím, že se jmenujou Červená a Modrá, mě nesnášej, protože píšu ŠP. Dej si bacha, nebo tě budou chtít oglosovat.

5 Faillë, Draco Faillë, Draco | Web | 23. října 2010 v 13:34 | Reagovat

jo tuhle povídku jsme si oblíbili a že dost :D  :D  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama