Opravdové přátele rozdělí jenom smrt, nikoliv osud.

14. Kapitola

18. července 2009 v 20:28 | Seryn |  ○ New story from Hogwarts
Tak sem si říkala že už tu dlouho nepřibyla new kapča... je taková krátká ale příští kapitolka bude delší.. oproti tomuto... takže komentujte a ignorujte chyby (dneska si myslím že jich tam bude hodně zvlášť když to přepisuju už podruhé.... ale to bude asi tím nedostatkem spánku...:D)
Seryn



Rika: C... Cože?

Rozhlédla jsem se kolem sebe a uviděla Amy, jak stojí na spícím Brayenem, a ukazuje ne něj a na Kevina, který se beznadějně schovával za Matthewem. Najednou se mi něco vrátilo. Nepříjemně mě zamrazilo. Všichni mě sledovali a mě to znervozňovalo. Nemohla jsem to vydržet a tak jsem se sebrala a utekla ven z komnaty.

Lana: Co to včera bylo Keve? Já myslela, že máš holku.
Kevin: Taky že jo. Já fakt nevím co to byl. Asi nějaký výpadek.
Lana: A co ty?!

Utrhla se na polospícího brayena. Ten se rychle probral a snažil se ze všechno vykecat.

Brayen: Já to nemyslel špatně, ale Kev mě fakt nasral.
Dawid: Tak co tu ještě děláš? Běž za ní nebo jsi zapomněl?

Brayen si vše uvědomil a vyběhl za Rikou.

***

Vyběhla jsem z komnaty a rychle utíkala pryč, co nejdál od í. Zastavila jsem se až v nejzápadnější věži. Sedla jsem si na zem a začala přemýšlet a vzpomínat, co se včera šechno stalo.

***

Je asi 11 hodin večer a já stojím před Buclatou dámou.

Rika: Odvaha.

Portrét se otevřel a já vstoupila. Stačil mi jediný pohled ke krbu a věděla jsem, že tam Brayen čeká na mě. Jakou to má ale smůlu. Nemám na něj náladu a potřebuju se vykecat. Napadla mě jen Miley. První jsem chtěla jít ale do pokoje. Jen jsem se ušklíbla a vydala se do dívčích ložnic. Ani ne minutu po mě se do pokoje přiřítila Lana.

Lana: Kde sisakra byla?
Rika: V nejzápadnější věži.

Odpověděla jsem jí potichu. Se divím, že mě vůbec slyšela.

Lana: Si ty vůbec normální?
Rika: Asi ne.
Lana: Víš, jaký jsme měli o tebe strach?
Rika: Ne... Já... Omlouvám se.
Lana: To je v poho. Ale ještě si neotevřela ani jeden dárek. Mám tu aj dárek od tvých rodičů. Dali mi ho na konci prázdnin. Víš, jakbylo těžké ho mět schovaný, když si mi furt lozila do kufru?

Kárala mě Lana s hodně cukajícími koutky. Když jsme se na sebe podívali, vybuchli jsme smíchy.

Lana: Tak už je rozbal.
Rika: Vzhůru do boje... Ty vole. Oni mi ten notebook fakt koupili...

Za chvíli byl pokoj zaplaven papíry.

Rika: Fakt díky! Kde sou vlastně ty dvě?
Lana: U miley. No nic. Já du spat. Sem hrooooooooooozně unavená.
Riak: Tak dobrou. Já se su ještě projít.

Oznámila jsem Laně. Stejně si myslím, že mě neslyšela, páč už spí, a sešla jsem do společenské místnosti. Hm... Na procházku po hradě je už pozdě. Tak jsem si sedla na parapet a čuměla na hvězdy.


Kevin: Čau.
Rika: Sakra. Víš jak sem se lekla? Sem málem vypadla z okna! A ahoj.
Kevin: Šak je zavřené.
Rika: Obrazně řečeno. Co ty tu vlastně?
Kevin: Já... Chtěl bych se ti omluvitza ten včerejšek. Nevím co to do mě vjelo... Asi nějaký...
Rika: Výpadek. Přesně... To je v poho. Já sem stejně nevěděla, co dělám. Takže se ti omlouvám, jestli sem titím způsobila nějaké problémy.
Kevin: Takže vše OK?
Rika: Že váháš.
Kevin: Tak dobrou. A ať se ti něco hezkého zdá.
Rika: Leda tak noční můry.

Kevin se zasmál a odešel spat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 18. července 2009 v 22:18 | Reagovat

to by byl ošklivej pád z okna... čupr kapitola

2 Alice Cullen-Hale,SBénko Alice Cullen-Hale,SBénko | Web | 19. července 2009 v 10:46 | Reagovat

Leda noční můry....:-) Pěkná kapča

3 Tess Tess | Web | 20. července 2009 v 13:36 | Reagovat

Ahoj, obnovila jsem spřátelení blogů a protože jsi mě onehdy žádala o spřátelení, tak souhlasím...Tess

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama