Opravdové přátele rozdělí jenom smrt, nikoliv osud.

4.kapitolka

10. června 2009 v 17:52 | Shig |  ○ Naomy a její střelený příběh
Jsem tu s další krátkou kapitolkou je to úplná blbina ale co? Na nic víc se asi nezmůžu. Prosím nevnímejse chybky a napište koment. PLS-Písněte, co vás zatím v příběhu zaujalo nejvíc.
Děkes :-D



,,Vstávej'' uslyšel Josowa od někud z daleka, byl totiž v říši snů.

Naomy: Tak vstaneš nebo tě mám z té postele vykopat jsou Vánoce tak vstaň!

Josh se jen nerad posadil. Zbyl tu jako jediný z celého ročníku a z koleje (kromně Naomy).

Josowa: Tohle není lidské tahat někoho z postele takhle brzoooo po..ránu.

Řekl ospale.

Naomy: Tak to teda jo, ale když mě čekají dárky tak se hned přeorientuju.
Rozběhla se a hodila salto do postele hned vedle té Josowy.

Josowa: To je Haydnova postel.
Naomy: Co? No fůůůj! Válela jsem se v jeho posteli to je hnus.

Když se konečně uklidnila tak si přisedla na okraj Josowy postele.

Naomy: A co ty dárky ty tu věčně čekat nebudou a já taky ne. Mám hrozný hlad.
Josowa: Nemám proč rozbalovat. Stejně tam nebude nic jiného než oblečení a to mě nebere.
Naomy: Chceš se vsadit že nic jiného tam není.

Řekla Om a podala mu malou hranatou krabičku zabalenou v papíře s barevným vzorem andílků v trenkách. Josh si ji nevěřícně vzal. Pomalu, ale jistě se začal do ní dostávat. Otevřel víko krabičky a vzal onu zlatou kuličku do ruky.

Naomy: Líbí? …Věděla jsem, že se ti Famfrpál líbí a nic lepšího mně nenapadlo. Holky taky přispěli vevnitř máš od nich dopis.
Josowa: Zlatonka?....to vás muselo stát majlant.
Naomy: Ale vůbec ne poslaly jsme pro ni do Kratochvilných kouzelnických kejklí do Příčné ulice. Je úpně jako opravdová stejně velká a těžká, jenom není ze zlata. Na to bych se mohla …víš co?
Josowa: Fakt dík jste úžasné, ale já pro vás nic nemám.
Naomy: Toje v poho. V to jsme ani nedoufali. Kluci prostě nepřemýšlí.
Josowa: Jasně, jasně máš pravdu… teď už jsem připravený rozbalit i zbytek, ale jen pokud mi pomůžeš.

Nakonec vybalili několik mikin a gatí od rodičů. Slovník kleteb od Elliota. Jedno šílené pyžamo od babičky a od Haydna a Tima děsivé dělobuchy a knížku s názvem,,Jak najít svůj protějšek aneb sbal první Barbie co uvidíš!''(autor Jakub Srp= kdo nezná nepochopí).

Josowa: Nakonec to nebylo tak strašné.

A hodil pyžamo pod postel kde byl i zbytek jeho hader.

Naomy: Teď už můžeme jít na snídani? Nebo si chceš napřed přečíst tu příručku?

Josh vyskočil a v okamžiku byl u dveří.

Josowa: Ne pujdem na snídani a pokud ti to smím nějak vynahradit zvu tě na večerní průzkum hradu.



Naomy ještě chvíli provokovala ale nakonec souhlasila a společně se vydali na snídani.
Po večeři(kde jako jediní prváci seděli na konci stolu) se domluvili, že se sejdou u učebny přeměňování. Nastala jedenáctá hodina, když se s Nehelvítské společenské místnosti vytratila tak šestnáctiletá černovlasá dívka s vlazy jako ježek. Vyrazila tak rychle, že málem nadšením narazila do brnění, které stalo hned vedle schodů. Když konečně přišla k učebně přeměňování všimla si chlapce schovávajícího se v rohu chodby.

Naomy: Josowa Donowan.

Chlapec se jen nerad zvedl a vydal za prefektkou.
Naomy: Můžete mi vysvětlit co děláte tak pozdě na chodbách školy?
Josowa: Já se omlouvám já jsem jen něco.. někoho…
Naomy: Někoho čekal.
Josowa: To jsem neřekl-
Naomy: V klidu ty blázne vždyť jsem to já Naomy.
Josowa: Jak ti mám věřit třeba si jen Naomy načapala jak sem taky jde.
Naomy: Tak se mě na něco zeptej na něco co ví jen ona.
Josowa: Jak se jmenuje Om svým prvním jménem?
Naomy: Jsem Lana a jestli po mně budeš chtít, abych to jméno ještě někdy vyslovila tak tě zabiju.
Josowa: To bylo moc jednoduché…
Naomy: Pane Bože… fajn dnes si mě sem pozval, dostals ode mě a holek zlatonku a navíc ti Jakub Srp dává rady jak zbalit holky.jo a dnes máš na sobě trenky co ti poslala mamka (s červenými srdíčky a pusinkami).
Josowa: Ježiši a jak víš tohle?...oki si to fakt ty,ale o těch trenkách nikomu neřekneš!
Naomy: hmmmmmmm možná…. a teď se nehýbej ať tě můžu taky… jak to mám říct?
Josowa: Zmutovat. Ale musím vypadat minimálně jako model jinak se vracím do postele.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej Šílenej | Web | 10. června 2009 v 19:01 | Reagovat

andílci v trenkách-dost dobrý :-D chudák Josh, trenky se srdíčkama... br... :-D

2 Aurelie Aurelie | Web | 11. června 2009 v 19:21 | Reagovat

JJ...ty andílni v trenkách mě dostali :D

3 Seryn Seryn | 13. června 2009 v 9:36 | Reagovat

....... hej nepřeháníš to trochu?????? eště mě přivedeš k úrazu... sem smíchy spadla na zem a to byla taková rana že matka skoro doeltěla:D..... sice sem byla rozesmátá od šíleného a bičíka, lae.... toto mě dorazilo.... toto určitě kecá v hodinách se zrzkem že???? pyžamo dobrý, trenky se srdíčkama lepší ale... zmíňka o kubovi..... no coment... :D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama