Opravdové přátele rozdělí jenom smrt, nikoliv osud.

1.Kapitola

26. února 2009 v 17:47 | Seryn |  ○ New story from Hogwarts

Tak jo. Další pokus o povídku... Chyby ignorujte... A nechejte koment... Díky

Seryn



Děj: Nevíme...

Doba: Po HP

Hlavní postavy: Rika Wright, Lana Krylowe, Ashley Zartig, Amy Tilly, David Newrik, Austin Maerks, Brayen Paiton, Matthew Tilly, Kevin Luckley...

Autor: Všechny... Budeme se střídat po kapitolce...


**********

Rika: Jasně mami, neboj a čau.





Asi bych se měla představit. Jmenuji se Rika Wright. Většinou, jen když nemám průšvih, mám delší tmavě hnědé až černé vlasy, čokoládové oči a ústa se skoro vždy usmívají na svět. Když mám průšvih, tak se rychle přeměním. Jsem totiž metamorfomág a hlavně čarodějka. Jsem středně vysoká a ostatní mi říkají, že na můj věk jsem až moc 'hubená'.





Vydala jsem se do vlaku a našla jsem si prázdné kupé na konci vlaku. Po chvíli ke mně do kupé došla moje kamarádka, Lana Krylowe. Ještě před tím než vešla jsem si rychle změnila vlasy a obličej, aby mě nepoznala.





Lana: Ahoj, můžu si sednout?


Rika: Jasně.


Lana: Já jsem Lana Krylowe.


Rika: Já vím.


Lana: A odkud tohle víš?


Rika: Tak asi vím, jak se jmenuje moje nejlepší kamarádka, ne?


Lana: Riko, jsi to ty?


Rika: A koho jsi čekala? Všechny svaté nebo koho?


Lana: Ty si blbá!


Rika: Já vím. To mi říkáš už dlouho.


Lana: Mělo mě to napadnout, že tu budeš.


Rika: Ale nenapadlo.


Lana: Hm. To ne.


Rika: Neviděla jsi někde Ashley a Amy?


Lana: Jo, ale Amy musela za tím debilem Matthewem a nechtěla jít sama. Však znáš tu jeho povedenou partičku nebo jsi zapomněla na základku?


Rika: Ne to teda nezapomněla. Dělali nám naschvály, že se to nedalo vydržet.


Amy a Ashley: Ahoj holky.





Ozvalo se dvojhlasně ode dveří.





Lana: Čus holčiny.


Amy: To jsou takové paka, že to svět neviděl.


Ashley: Svět možná ne, ale my jo.


Rika: Nezahrajeme si šachy nebo Řachavého Petra?





Navrhla jsem.





Amy: Jasně jdeme hrát.





Cesta do Bradavic nám utekla rychle. Jakmile jsme vystoupily na nádraží slyšely jsme hlas, jak svolává prvňáky. Vydaly jsme se po hlase a po chvíli jsme uviděly poloobra. Představil se nám jako Hagrid, klíčník, šafář a učitel Bradavic. Zanedlouho jsme se všichni vypravili po cestě a prošli zatáčkou. Naproti nám se tyčil velikánský hrad s mnoha věžičkami. Okna v té tmě svítily jako malé lampičky. Vypadalo to prostě a jednoduše úžasně. Došli jsme až na kraj velkého a hladkého jezera. Na břehu na nás čekali loďky. Sedli jsme si do každé po čtyřech, poloobr měl sám pro sebe, a vyjeli jsme k hradu. Za chvíli jsme byli na druhé straně jezera, vyšplhali jsme strmou pěšinou ve skalách, po hladkém trávníku ke kamennému schodišti, až jsme se zastavili před velkou vstupní branou z dubového dřeva. Hagrid třikrát zabušil na hradní bránu svou obrovskou pěstí. Brána se hned otevřela. Uprostřed stála vysoká černovlasá čarodějka v tmavomodrém hábitu.





Hagrid: Tak tady jsou ti prváci, paní profesorko Evigan.


Evigan: Děkuji Hagride. Teď už si je vezmu na starost já.





Otevřela bránu dokořán. Vstupní síň byla velikánská. Kamenné stěny ozařovaly planoucí pochodně, strop byl tak vysoko, že jsme na něj ani nedohlédli, a do hořejších pater vedlo velkolepé mramorové schodiště.





Evigan: Vítejte v Bradavicích. Jsem profesorka Eviganová a učím tady přeměňování. Než začne slavnostní hostina na zahájení školního roku, tak budete zařazeni do kolejí. Jedná se o důležitý obřad protože celou dobu, kterou tu strávíte, bude vaše kolej něco jako domov a rodina. Budete chodit na vyučování spolu s ostatními ze své koleje, spát v kolejní ložnici a trávit volný čas ve společenské místnosti své koleje. Čtyři koleje naší školy jsou Nebelvír, Havraspár, Mrzimor a Zmijozel. Každá z nich má slavnou historii a ze všech vyšli vynikající kouzelníci a čarodějky. Každým svým úspěchem získáte pro svou kolej body, ale za každé porušení školního řádu body ztratíte. Kolej, která dosáhne na konci školního roku nejvíce bodu, získá školní pohár, což je veliká pocta.


Teď se prosím seřaďte a pojďte za mnou.





Dvojitými dveřmi vešli do Velké síně. Sametově černý strop posetý hvězdami byl začarovaný, aby vypadal jak skutečné nebe. Tisíce svící, jež se vznášely na čtyřmi stoly, ozařovaly celou síň. U stolů seděli všichni ostatní studenti. Stoly byly plné blyštivých zlatých talířů a číší. V čele byl další stůl, u kterého seděli učitelé a ke kterému s profesorkou právě mířili. Ta mlčky dala před první ročník čtyřnohou stoličku a na ni položila špičatý kouzelnický klobouk, celý špinavý, záplatovaný a odřený. V celé síni bylo najednou ticho a všichni svůj zrak upírali na klobouk. Ten sebou párkrát škubl, krempy se otevřela trhlina podobná ústům a začal zpívat.





Za dávných dob,


Když jsem byl mlád


a Bradavice též,


panovala tu jednota,


již jinde nenajdeš.


To čtyři věrní přátelé


Rozhodli tehdy spolu,


Zřídit tu ze všech dob na světě


Nejlepší kouzel školu.


Znal snad kdo lepší přátele


Na celém světě širém,


Než byli lstivý Zmijozel


S udatným Nebelvírem?


Snad pouze jeden pár,


O němž nebylo sporu:


Rowenu z hradu Havraspár


A Helgu z Mrzimoru.


Dí Zmijozel: "Učme jen ty,


Co nejčistší krev mají.


Havraspár zas: "My jen ty, co


Nejchytřejší se zdají.


A Nebelvír: "Chci toho, kdo


Odvahu a sílu má.


Jen Mrzimor byl ochoten


Brát všechny bez rozdílu.


Prvotní přátel obavy


Zdály se liché být,


Vždyť každý z nich v své koleji


Jen koho chtěl, mohl mít.


A tak například Zmijozel


Jak jsem říkal prve,


Dál ke studiu přijímal


Jen mágy čisté krve.


V Havraspáru pak učit se


Jen nejchytřejší směli,


Kdo k nebelvírům patřit chtěl,


Musel být ctný a smělý.


Ostatní všichni skončili


V dobráckém Mrzimoru.


Až jednoho dne po ránu


Zmijozel náhle zmizel,


A přestože pře ustaly,


V srdce nám vešla svízel.


Teď moudrý klobouk přichází


Vy víte, co se chystá:


Do kolejí vás rozřadím


Na čtyři různá místa.





Moudrý klobouk opět znehybněl. Ozval se potlesk. Před nás předstoupila profesorka Eviganová s dlouhým svitkem pergamenu v ruce.





Evigan: Až přečtu vaše jméno, nasadíte si klobouk a sednete si na stoličku, aby vás klobouk zařadil.





Začala číst jména, ale nevnímala jsem ji. Až u Lanina jména jsem sebou škubla.





Evigan: Lana Krylowe.





Lana se vydala ke stoličce váhavě. Nasadila si klobouk a ten po chvíli vykřikl.





Klobouk: Nebelvír!





Lana se na mě usmála a šla ke svému stolu.





Evigan: Kevin Luckley.





To je jeden z té jejich povedené partičky.





Klobouk: Nebelvír!


Evigan: Austin Maerks.


Klobouk: Nebelvír!


Evigan: David Newrik.


Klobouk: Nebelvír!


Evigan: Brayen Paiton.


Klobouk: Nebelvír!


Evigan: Amy Tilly.


Klobouk: Nebelvír!


Evigan: Matthew Tilly.


Klobouk: Nebelvír!





Chudák Lana s Amy. Mít v koleji celou jejich partičku, tak bych byla dávno na ošetřovně.





Evigan: Rika Wright.





Šla jsem ke stoličce. Klobouk mi přepadl přes oči a náhle jsem uslyšela nějaký tichý hlásek.





Klobouk: Hm, tak tohle je Rika Wright, pokud se nemýlím, tak tvůj otec je Daniel Wright a matka Jessica Bolton, že?


Rika: Ano, to je pravda.


Odpověděla jsem mu.


Klobouk: Oba dva byly v Nebelvíru jako většina tvé rodiny.


Rika: Ano.


Klobouk: Takže kam tě zařadím. Máš velkou odvahu, to se musí nechat. Špatnou hlavu taky nemáš. Mám jen jedinou možnost kam tě poslat. Víš kam? No nebudu tě dlouho napínat. Tak ať tvým novým domovem a rodinou je…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tinka Tinka | Web | 26. února 2009 v 20:52 | Reagovat

Seryn, moc ráda se spřátelím :)

2 wladka wladka | Web | 27. února 2009 v 14:50 | Reagovat

ahoj je to fakt zaujimave hlavne TH

nechces spriatelit

ak ano tak pls odpis na moj blog

3 Sluneczko Sluneczko | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 22:40 | Reagovat

Super blog ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama